Podělusy vol. II

Heh. Teda řeknu vám, že pokud je vaše první asociace na štípání dřeva "Jarmark Marnosti" (napsal ho přeci pan "Sekery") , Hálkovy hry si připomínáte přes knížete pornofolku a místo tabletek pro řidiče TIRáků (zn. Confit) si nabízíte Machara (sb. Confiteor), tak to už vážně může znamenat jen dvě věci - buď to začínáte umět, nebo vám prostě jen hrabe.

Bilingual again - how obnoxious is that

It's just that I've found this fun comment on Pete Doherty being out of jail on one czech blog, sounded so great that it would get totally killed by any kind of translation.

"tak doherty je zdá se venku. žádných sedm natvrdo se nekoná, jenom rok veřejných prací. bastard jeden. bych chtěl vidět toho soudce, ten měl určitě na čele kérku fuck forever.. no každopádně bych chtěl peeta vidět, jak v tom oranžovým mundůru utírá na trafalgaru holubí hovna."

more to see and read here.

BTW this is my 100th post. Wee.

Of Four Different People

Ty múzo.

Ty múzo, ty protivná múzo z minula,
pořád jsi krásná a stále o tom víš
jak když v náruči s' mi před lety usnula
hned poté, cos řekla pravdu a já celou noc proplakal
protože jsem byl mladý a chtělo se mi.
Rozevíráš nade mnou svůj rudý deštník s květy
a já kývnu, protože prší, stejně jako včera
i tahle noc kropí těžkou černou vodou květy
předloňských šeříků.

Nevidím změnu, ani jednu jedinou
a nedávám ni zbla ti najevo, že bych byl schopen
udělat ty samé chyby s krásnou vidinou
že na tu jednu noc opět spočineme s nohama propletenýma

Dívko z obrazu, ty múzo
překonám sám sebe
a pojedu s tebou jen
JEDNU STANICI
.

O té, co tvrdila, že jsem jí zničil život

Vidím tě, jsi to ty, jsi to ty jak tehdy,
to ty pruhy a unavený pohled
no tak, dělej, já tuším, že přišla
dívka, co mě zbožňovala ač já byl jen prošlapaný led.

Ani slovo nevyjde z mého hrdla,
co když mě nenávidíš, co když miluješ?
Promluv, usměj se, cokoli, vyraž
ke mně a dokaž, že pamatuješ.

Neřekla nic, sklopila hlavu, opřela jí o sedačku
v autobuse
a já zrovna vystupuji, odcházím od ní,
zase.

Zatímco ležím, venku hřmí

Déšť na plechovou střechu a blesky na mé nahé tělo
jen pár minut poté, co jsem s tebou mluvil.
Jako vždy, bránil jsem se, jenže tobě se prostě mluvit chtělo.
Třeba o tom, že se nebojíš bouřky.

Neznám mnoho dívek, které by se nebály,
zato já nemůžu usnout, když nade mnou bliká nebe
nespím, tak myslím na to, jak to asi vyhráli,
ti, co teď podvojmo se mohou brodit kalužemi.

Myšlenky k večeři

Ztratil jsem štěstí už tolikrát,
až mě to naučilo
že je to ta nejvíc kluzká věc na celém světě
ale kdo má dobré oči a hbité sítě
tomu se po něm nikdy dlouho nestýská.

Born to be a columnist.

Decided to post my short czech essay /prostě fejeton pro Helenku/, which I've managed to do last night. It was cooking out of water /and I dunno if this can be used in english, but who cares. I do not/, but turned out kinda fine.

Nejisté investice

Nedávno jsem seděla doma s přítelem a najednou si všimnu, jak s opovržlivým výrazem sleduje mojí poličku nad piánem, kde schraňuji různé měsíčníky. Bylo mi hned jasné, že dostanu přednášku na téma „pokleslost a nesmyslnost plátků pro stádovité ženy“ – a nemýlila jsem se.

„Samé hadry! A přece nebudeš poslouchat rady nějakých ženských za zenitem, co si máš dávat přes noc na ksicht?“ začíná s obvyklým ohňostrojem znechucených poznámek, které přicházejí jako reakce na první stránky, tj. ty, které člověku předkládají přehlídku nejnovějších výrobků, aby jemně naznačily něco ve stylu „my na to máme, vy nikoliv“. V tom mi dojde, že bych mu ono periodikum měla dostat z rukou dříve, než dojde k mnohem nebezpečnějšímu druhu článků – o mužích. Nejsem však dostatečně rychlá.

„Po čem vám bude zobat z ruky?“ čte nahlas zděšeně, otáčí pár stran, „Co vyčtete z jeho zadku?!?“. To už musím zakročit, protože v očích se mu rozehrává něco, co hraničí s čirým šílenstvím, ruce se mu klepou a na čele mu raší studený pot. Malátně se zvedá a jaksi nepřítomně se omlouvá, že si najednou vzpomněl na jakousi veledůležitou schůzku (zcela zjevně na místě vymyšleného) ochotnického souboru.

O pár dní později už nejsme partnery a mně nezbývá, než vznést menší požadavek směrem k autorkám článků typu „Jak si udržet muže“ – zjevně by nebylo od věci do rohu stránky vložit černobílý rámeček, jako se tiskne na krabičky od cigaret, s nápisem „Zanechání tohoto časopisu v dosahu muže se neslučuje s pozitivním výsledkem zde uvedených postupů“.

How lame is that?

I hate writing my own poetry. On the other hand yesterday the words kept falling from me for so long that eventually ended up with several pages of dumb czech stuff which I am gonna post.

Analyticko geometrická prohra

Chtěli, abych našel souřadnice bodu v prostoru
a já na to jen:
A nechcete raději, abych nakreslil pejska, jak loví hraboše?
Želbohu nevyšel jsem jako vítěz z toho hovoru.

Začalo být nějak teplo

Dnes půjdu a koupím si zmrzlinu v kornoutu,
ohlodám z ní čokoládu a rozkoušu oříšky,
nechám krém vsáknout do oplatky
a pak barevný celofán v pěsti zmačkám
a hodím do koutu.

Co s takovým

Myslíš, slibuješ mi, že až to bude za námi roky,
že sama sobě řekneš - a také tomu uvěříš,
že byl jsem vlastně silný, čestný, prostě dokonalý muž
ač jsem jenom lhal a plakal a pomlouval své soky?

V zajetí vkusu

Vím, žes nechala moje boty ve své předsíni,
doufáš snad, že je zase nazuji?
Ne, ty jen chceš, aby měl ten další moje nohy,
ale ne mé chyby, nejspíš bude mít obojí.

Práší se mu na lopatky

V rohu stál kostlivec a chyběla mu lebka
plastik trčel do prostoru a chytal prach
i já někdy postrádam hlavu, ba i páteř,
ale radši poběžím, než bych v koutě pách.

I swear I won't spoil these.

Caught some other Horáček's lyrics. No translations. Thanks god. After all, most of the readers /grand total of, um, three?/ are czechs.

Nemůžeš usnout III

Nemůžeš usnout, to ani já ne
měsíc jak anděl na nebi plane
zdá se, že šeptá
tato noc panen
zvedá závoj zpovědnic,
cokoliv teď můžeš říct

mám se snad přiznat k věčnému přání
vyčíst svůj osud z čar ve tvé dlani
zpověď tak leda pro pousmání
jako vzkazy z pohlednic
tak to přeci nejde říct

skutečná přání jsou jen ta skrytá
v těch nejskrytějších vedle mě spí ta
pevná jak věže svatého Víta
křehká jako světla svic
tak já nevím, mám to říct?
Chtěl bych se svěřit s tím, že mě drtí
práce jak želva, příjmy jak chrti
nízký břeh stáří, mocný tón smrti
o tom jak mu šlapu vstříc
tobě lásko chtěl bych říct

První noc v novém bytě

První noc v novém bytě
co se ti asi zdálo?
Svíralas křížek z mědi
až mě to polekalo

Já vím, že máme málo
jen stůl a v láhvi chvojí
stůl, co nás rozděluje
zároveň nás spojí

První noc v novém bytě
jak mince ošoupaná
blýskl se v okně měsíc
padne lev, nebo panna?

Šance je vyrovnaná
a věru jenom dvojí
buďto se rozdělíme
nebo nás něco spojí

První noc v novém bytě
plachá jak stádo klisen
jen těm co nedýchají
prý osud vyjeví se

Tehdy jsem zaslech píseň
z úst smrti na orloji
všechno vás rozděluje
jen láska možná spojí

Guard of the flame

I was waiting so long for the new Hapka + Horáček album and when it finally came out it took me awfully long till I got it.
But it IS beautiful. Horáček is my favourite contemporary poet and Hapka's music suits it, although it may hang on the edge of cliché. The only problem is I am not such a good translator to even try and post something here. I also do believe that translated poem is like a new one, just inspired by the original, so translated ones might be beautiful as well, but they're not IT.

Anyways, I couldn't find any lyrics on the net, so I had to catch my favourite pieces of them and post them here.

Kdo by se díval nazpátek

A knohám sochy otce vlasti
si přisedají holubi
a blázen v plášti naruby
snad pod tím pláštěm kosti chrastí
snad ten chlap spadl do prospasti
jakou je láska nebo vztek
teď však má v očích příliš slunce
než by se díval nazpátek

plášť naruby a všude peří
vím kdo se takhle převléká
to ty se vracíš zdaleka
a zdráháš se jít k vlastním dveřím
a ptáš se, co když neuvěřím
žes hledal na svou úzkost lék
tak dobře, čekej, třeba řeknu
kdo by se díval nazpátek

(And to the feet of father of the nation
the pidgeons come to sit
and a lunatic in a coat inside out
maybe shattering bones under it
maybe he fell into an abyss
like love or rage is
but now his eyes are too full of sun
to look back

The coat inside out and feathers all around
I know ho dresses this way
it's you coming from the distance
and you hesitate if to go to your own door
and you ask, what if I do not believe
you've been seeking for your distress remedy
oh wait, maybe I am gonna say:
"who would look back after all?" )

(So sorry for the translation. I hate it .D )

Pop-music at its best

This guy is the no.1 pop artist in Czech Republic .D Sorry guys, had to mention him here, for no czech music gives me such a mood boost - pity the only vid on youtube featuring Michal David's music is THIS ONE.